EnteroZOO
vrátí Vašeho mazlíčka zpět do formy
Očkování patří spolu s pravidelnými kontrolami u veterináře a kůrami proti parazitům mezi účinné způsoby prevence onemocnění domácích mazlíčků. V případě očkování ovšem u majitele vyvstává množství otázek. Pokusili jsme se odpovědět na ty základní.
V souladu s klasifikací a doporučeními Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) existují tři skupiny vakcín pro psy a kočky: základní, doplňkové a nežádoucí (nedoporučené).
Základní vakcíny jsou ty, které by měli dostat všichni psi a kočky bez ohledu na zemi jejich pobytu. Četnost podávání základních vakcín se určuje podle výsledků sérologických testů (laboratorní vyšetřovací metody založené na detekci antigenů nebo protilátek v biologickém materiálu zvířat).
Mezi základní vakcíny patří vakcíny určené k prevenci následujících infekčních onemocnění:
Psi:
Kočky:
U psů je dle současných zákonů povinné očkování pouze proti vzteklině. U koček neexistuje žádné povinné očkování.
Doplňkové vakcíny se podávají na základě informací o výskytu infekčního onemocnění v dané zemi, regionu nebo lokalitě a také na základě faktorů ovlivňujících životní podmínky konkrétního zvířete (služební zvířata žijící na venkově nebo ve městě, cestování atd.).
Veterinární lékař může zvířatům s „vysokým rizikem“ nákazy předepsat další očkování. Mezi tato zvířata mohou patřit psi a kočky v hromadné péči (např. v útulcích, chovatelských stanicích a útulcích pro zvířata v zájmovém chovu). Mezi doplňkové vakcíny pro psy patří například lymská borelióza, tetanus, psincový kašel. Kočku lze očkovat proti kočičí leukémii, chlamidióze, felinní infekční peritonitidě a vzteklině.
Mezi nedoporučené vakcíny patří například vakcíny proti viru imunodeficience a koronaviru. Důvod, proč se tyto vakcíny pro zvířata nedoporučují, je slabá vědecká základna pro jejich platné a oprávněné použití.
Nejčastěji se očkuje kombinací ze tří a více infekčních nemocí; jednotlivá onemocnění se označují písmenem.
Všechna očkování se zaznamenávají do očkovacího průkazu zvířete; doklad obsahuje nálepky s označením nemocí, data proběhlých očkování a plánovaných přeočkování.
Frekvence přeočkování jsou u různých onemocnění odlišná: u některých stačí jednou za tři roky, v případě jiných je potřeba přeočkovávat jednou ročně. První přeočkování se většinou provádí po třech týdnech od první dávky.
V očkovacím průkazu psa nebo kočky můžete vidět následující označení očkování:
Psi:
Kočky:
Kombinace písmen znamená očkování proti několika onemocněním naráz, například: RCPChFeLV, DHPPiLR, DHP apod.
Štěňata a koťata se očkují podle následujícího schématu.
Štěňata
První očkování se provádí v šesti týdnech věku proti psince a parvoviróze. Druhá injekce obsahuje již pět virusů (psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, parainfluenza, leptospiróza) a aplikuje se v devíti týdnech věku. Třetí dávka je stejná jako druhá. Očkování probíhá ve dvanácti týdnech věku. Rovněž se může doplnit i vzteklina, popř. se očkuje zvlášť za další tři nebo čtyři týdny. Následně je nutné provádět pravidelná roční přeočkování.
Koťata
První očkování se provádí v osmi týdnech věku, a to proti třem nebo pěti nemocem. Kočka žijící v bytě musí být očkována proti rhinotracheitidě, kalicivirózě a panleukopenii. Pokud se kotě pohybuje venku, přidává se i chlamydióza a leukémie. Druhé očkování se odehrává v jedenácti týdnech podle stejného schématu. Následuje pravidelné roční přeočkování.
Pokud nedodržíte termín každoroční vakcinace, většinou je nutné za tři až čtyři týdny provést přeočkování (záleží na lhůtě propadnutí a pravidelnosti dosavadního očkování). Co do efektivity očkování je klíčová pravidelnost vakcinace. Na to je nutné pamatovat.
Někdy se po očkování mohou vyskytnout nežádoucí reakce. Projevují se podobným způsobem jako u lidí: zvracení, únava, průjem, citlivost v místě vpichu, malátnost, zvýšená tělesná teplota. Je proto velmi důležité zajistit zvířeti klidový režim. K rychlejšímu zotavení přispěje i pravidelné podávání veterinárního přípravku EnteroZOO, který jemně čistí organismus zvířete od veškerých škodlivých a nepotřebných látek, čímž usnadňuje práci imunitnímu systému. V období po očkování zároveň není vhodné měnit jídelníček nebo životní podmínky domácího mazlíčka.
Pokud dodržujete rozpis očkování, zajišťujete zvířeti maximální ochranu. Přesto byste však měli dohlédnout na to, aby váš mazlíček nepřišel do kontaktu s (pravděpodobně) infikovaným zvířetem a dozajista byste měli dbát na pravidelná preventivní vyšetření u veterináře.